Téměř každý měl (nebo má) problémy s nějakými klouby či páteří. Pojďme se nyní podívat na 2 velmi zajímavé látky z oblasti ochrany kloubů:


Glukosamin a chondroitin

(záchrana pro naše klouby?)


Asi někdy v roce 1990 jsem začal na vojně posilovat. Neměl jsem dostatek znalostí (a ani rozum) a poškodil jsem si kolena. V posilovně trénovali nejsilnější atleti (z Dukly Prahy) a já jsem si myslel, že se jim mohu vyrovnat. Nemyslel jsem na to, že mají za sebou několik let poctivého tréninku a šel jsem do toho "po hlavě". Po pár dnech jsem si již nakládal na vertikálním (kolmém) legpressu 200-250 kg. Výsledky se dostavily - začalo mi neuvěřitelně křupat v kolenou. Později se objevily i bolesti při dřepech. Před časem se objevily ještě problémy s pravým loktem a ramenem. Zajímalo mne tedy, zda je možné tyto problémy napravit a znovu dát klouby do pořádku. Jako možné řešení se již mnoho let nabízí chondroitin a glukosamin. Výrobky s dostatečným obsahem účinných látek jsou však drahé a tak jsem se pokusil zjistit skutečné výsledky výzkumu účinků těchto látek (nehledě na reklamu výrobců a prodejců).


S výzkumem okolo chondroitinu a glukosaminu se začalo již velice dávno, ve Švédsku dokonce již v roce 1956. Do dnešního dne bylo provedeno relativně velké množství dalších výzkumů, bohužel ani jeden výzkum podle mne nebyl skutečně důkladný. Pokusím se Vám shrnout skutečné výsledky těchto "pokusů". Bylo prokázáno, že glukosamin sulfát spolu s chondroitin sulfátem jsou skutečně velkou pomocí v léčbě osteoartrózy. Zdá se, že chondroitin chrupavku chrání proti destrukci a glukosamin stimuluje tvorbu nové chrupavky. Většina pokusů byla prováděna jako srovnávací test účinků glukosaminu a chondroitinu vzhledem k účinku nesteroidních antirevmatik (typicky IBUPROFEN) a placeba. Výsledky jsou prakticky totožné. Ibuprofen působí na snížení bolesti rychleji, ale neřeší podstatu problému (poškozená chrupavka) a navíc má vedlejší účinky - působí negativně na žaludeční sliznici. Naproti tomu glukosamin s chondroitinem směřují k jádru problému (působí protizánětlivě, likvidují volné radikály a podporují regeneraci chrupavky). Většinou během 3-4 týdnů dochází ke snížení bolesti a v 8. týdnu jsou výsledky prakticky shodné s účinkem ibuprofenu. To vše se odehrává v naprosté většině případů bez vedlejších účinků (vždyť se také jedná o přirozené látky). Dlouhodobé výzkumy ukázaly, že tyto látky dokážou velice zpomalit postup artrózy, případně ji i zastavit. Obvyklým výsledkem při léčbě glukosaminem a chondroitinem je 50% snížení bolestivosti a ztuhlosti. Při léčbě chondroitinem a glukosaminem se po třech letech hybnost kloubu postiženého artrózou nezhoršila (a ostatní parametry se zlepšily), zatímco při užívání placeba došlo k zhoršení všech parametrů. Další dobrou zprávou je, že účinky léčby glukosaminem a chondroitinem přetrvávají ještě několik týdnů po ukončení léčení. Teprve nyní se připravuje rozsáhlý a nákladný výzkum chondroitinu a glukosaminu, který by měl zahrnovat veškerá vyšetření včetně rentgenového, aby bylo možno skutečně prokázat či vyvrátit schopnost těchto látek obnovit chrupavku.


Glukosamin a chondroitin jsou látky přirozeně se vyskytující v lidském těle, mimo jiné i právě v kloubních chrupavkách (a tuším že i v synoviální tekutině). S přibývajícím věkem jejich množství v kloubech klesá a chrupavka degeneruje. Jako logické řešení se jevilo dodání těchto látek zvenčí. Výsledky již znáte - funguje to. Je samozřejmé, že pro správnou funkci kloubů jsou potřeba i další látky jako např. mangan či síra.


Glukosamin je prekursorem (předchůdcem) chondroitinu a jak již z názvu vyplývá, je to látka složená z cukru (GLUKOSe) a aminu, což je derivát čpavku. Glukosamin se prodává ve formě sulfátu nebo hydrochloridu. V prodeji je kupodivu častěji glukosamin sulfát, přestože je výrobně složitější (a tudíž i dražší) a má stejné účinky jako glukosamin hydrochlorid. Sulfát glukosaminu má ještě jednu nevýhodu - obsahuje pouze 62,8% čistého glukosaminu, zatímco glukosamin hydrochlorid 83,1%. Údajně se glukosamin ve formě sulfátu používal hlavně proto, že jej vyráběla nějaká italská firma.


Chondroitin se získává extrakcí z hovězí a rybí chrupavky.


Rád bych se zmínil o účinnosti podávání těchto látek per-os (ústy) vzhledem k IV (intravenózní - do žíly) a IM (intramuskulární - do svalu) aplikaci. Smutnou skutečností je, že velké procento těchto látek je játry metabolizováno. Vypadá to asi tak, že účinnost podání glukosaminu ústy je zhruba 25% oproti aplikaci IV nebo IM. U chondroitinu se k chrupavkám dostane cca. 8% podané látky. I přesto je účinnost těchto doplňků poměrně vysoká.


Dávkování: Doporučený poměr mezi glukosaminem a chondroitinem je 5:4, obvyklá denní dávka je 1500 mg glukosaminu + 1200 mg chondroitinu. Toto dávkování se používá 2 měsíce (zpočátku může být dávkování vyšší - urychlí se tím proces léčby), poté se snižuje na co nejnižší účinnou dávku, obvykle na 50-67%. Denní dávka chondroitinu a glukosaminu se může přijímat najednou, nebyl totiž zjištěn rozdíl mezi rozdělením dávek a dávkou jedinou.


PS: Od sepsání článku již uplynulo mnoho let, nicméně jeho obsah je stále platný. Prakticky se nezměnilo ani doporučované dávkování (někdy se doporučuje pouze 800 mg chondroitinu), ani pohled na tyto látky. Naštěstí za tu dobu trochu poklesla cena doplňků na bázi chondroitinu a glukosaminu, také je již nyní samozřejmostí kupovat tyto doplňky volně (bez receptu). Obvykle se nyní chondroitin a glukosamin doplňují ještě o MSM (dimethylsulfon - nesprávně nazýván methylsulfonylmethan). MSM (DMSO2) je organická sloučenina síry, která by údajně měla mít u kloubů protizánětlivé účinky. Dosavadní výzkumy jsou však pokud vím málo průkazné.


Moje doporučení pro ty, kteří chtějí chránit své klouby, případně se pokusit o zlepšení jejich stavu je: "Vyberte si nějaký přípravek, který obsahuje glukosamin a chondroitin v optimálním poměru, a jeho příjem doplňte konzumací hydrolyzátu kolagenu v množství cca 10 g/den. Buď si můžete koupit čistý hydrolyzát kolagenu (levnější varianta), nebo nějakou ochucenou variantu. Tak zajistíte tělu jak účinné látky, tak stavební materiál pro klouby, šlachy, kosti i kůži!"

 

Na závěr ještě přikládám několik výsledků výzkumů:

Velký průzkum glukosaminu byl prováděn např. v Portugalsku. Zúčastnilo se jej 252 lékařů z celého Portugalska. Cílem bylo zjistit účinky a snášenlivost glukosaminu při léčbě pacientů s artrózou. Hodnotila se též počáteční a konečná bolestivost v klidu a při pohybu, a také to, jak dlouho se po léčbě udrží získané výsledky. 1208 pacientů přijímalo orálně (ústy) denně 1,5g glukosaminu rozděleného do 3 dávek. Léčba trvala od 14 do 30 dnů. Výsledek léčby byl velice povzbudivý. Velice dobrého výsledku bylo dosaženo u 59% pacientů, dobrého výsledku u dalších 36% pacientů. To je výrazně lepší výsledek než při předešlých způsobech léčby (kromě léčby injekčním podáváním glukosaminu). Na účinnost léčby nemělo vliv pohlaví či věk pacienta, ani lokalizace (místo) artrotických potíží. Glukosamin byl naprosto bez problémů snášen u 86% pacientů, což je výrazně vyšší počet než při ostatních používaných způsobech léčby artrózy. Opět se tento výsledek nechá srovnat pouze se snášenlivostí na injekční formu glukosaminu. Výskyt nežádoucích vedlejších účinků však byl dáván do souvislosti s poruchami trávicího systému způsobených předchozí léčbou a doprovodnou léčbou diuretiky. Výsledky získané léčbou orální formou glukosaminu si pacienti udrželi ještě dalších 6-12 týdnů po skončení léčby. (Pharmatherapeutica 3:157-168; 1982.)

 

Podívejme se na další výzkum účinků glukosaminu. Při tomto výzkumu bylo sledováno 30 pacientů s osteoartrózou. Dvě skupiny s chronickým degenerativním kloubním onemocněním dostávaly denně po dobu 7 dnů buď 400 mg glukosaminu (glucosamine sulfate) nebo směs piperazine/chlorbutanol ve formě intravenózních či intramuskulárních injekcí. Během následujících dvou týdnů dostávali pacienti (kteří předtím dostávali glukosamin) 6 x denně po 250mg glukosaminu orálně (ústy). Druhá skupina dostávala placebo. Účinnost byla testována v několika kategoriích: bolestivost v klidu a při aktivitě, ale také pohyblivost kloubů před, po 7 dnech a po 21 dnech léčby. Pacienti byli denně zpovídáni ohledně případných vedlejších účinků. Vyšetření krve a moči bylo provedeno před a po léčbě. Při obou způsobech léčby došlo k významnému zlepšení, ve větším rozsahu pak u pacientů léčených glukosaminem. Během udržovací doby bylo zjištěno další zlepšení u pacientů léčených glukosaminem, zatímco u skupiny přijímající placebo se hodnoty vrátily téměř na původní hodnoty. Snášenlivost byla výborná u obou způsobů léčby, celkové výsledky však hovoří ve prospěch glukosaminu, a to jak v injekční tak v orální formě. (Pharmatherapeutica 2:504-508; 1981.)

 

Další výzkum byl proveden na 6 zdravých dobrovolnících. Glukosamin (glucosamine sulfate) byl obohacen radioizotopem uhlíku C14 a zjišťovalo se vstřebávání při intravenózním, intramuskulárním a orálním podání. Výsledky ukazují, že glukosamin je velice dobře vstřebáván v jakékoli formě (v orální - ústy - se část glukosaminu metabolizuje v játrech na CO2, vodu a močovinu) a v těle se rozšiřuje do několika tkání, včetně kostí a kloubních chrupavek. (Arzneim Forsch (Německo) 43:1109-13; 1993.)

 

Ve Švýcarsku byl proveden další výzkum. Jednalo se o srovnání účinků při léčbě osteoatrózy pomocí glukosaminu, ibuprofenu a placeba. Pokusy se prováděly po dobu 4-6 týdnů na 606 ambulantních pacientech. Kontrolovala se hybnost, bolestivost a vedlejší účinky. Glukosamin se ukázal jako výrazně účinnější než placebo, nebyl však zaznamenán rozdíl oproti účinku ibuprofenu. Na druhou stranu - glukosamin (glucosamine sulfate) byl snášen tak dobře jako placebo, zatímco procento pacientů udávajících nežádoucí vedlejší účinky bylo vyšší ve skupině léčené ibuprofenem (ibuprofen: 37%; glukosamin: 7%; placebo: <0,001). (Int J Tissue React (Švýcarsko) 14:243-251;1992.)

 

Libor Diviš - autor článku i webu

 

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (4 hlasů)