Včera proběhl ten nejvíc lepčejší večer za posledních 28 hodin. (Pro mě asi za měsíc, ale každý prožívá večery jinak). V modlitebně u baptistů na Jiřáku v Praze se asi 5 minut před 18 hodinou sešlo nikoli 200 mladých lidí z různých denominací, ale prostě 200 mládežníků (jak později prohlásil Lubo Hlavačka, tajemník ČEA). Na začátek jsme my mladí pišišvoři vyslechli suprslovo o milosti v podání Davida Nováka z CB. Následoval I. blok modliteb za všechno možné, co se milosti dotýká, třeba jen za rukáv. Jelikož se modlilo nahlas, neměla jsem odvahu vymyslet žalm 151, tudíž jsem v duchu (a taky v Duchu) souhlasila.
|
|
Bloky modliteb byly celkem 4. S Pánem jsme hovořili o všemožných i všenemožných věcech okolo mládeže. Potom už hlavně ve skupinkách. Následující program se odehrával ve stylu roztrhané pantofle (pro vás, co nevíte, co to znamená - střídání chval, slova, modliteb chval, slova modliteb, chval ...). Vypadá to poněkud monotóně, ale zdání zklamává. Bylo tam akorát chval, akorát modliteb. "A bylo supr, že to nebyla jen sedící akce", jak řekla Jana (20). Opravdu. Nikdo nezpíval, aby těm z jiných církví ukázal, jaký má vycvičený hlas, ale všichni, (alespoň myslím a doufám), chválili Pána úplně
NAPLNO. "Je dobrý, že se můžeme modlit takhle ve společenství. Jak je v tom verši: Kde se 2 nebo 3 sejdou v mém jménu ..., tak je to skvělá jistota a milost, že se můžeme modlit za probuzení. Bylo to dobrý", řekl Miloš (24), a za smíchu dodává: "písničky, tempo ...".
Skvělá atmosféra vydržela až do konce. Málokdo odešel hned po skončení, většina termitů zůstala, aby početovala s termity z ostatních termitišť.
Támar Termitová (14 - neplést s mravkolvem)