Zaměřeno na anorexii 2

   Je to již delší doba, co jsem napsal článek o anorexii, jejím pozadí, tendenci k progresivnímu zhoršování stavu apod. Myslím, že je na čase podívat se na některé další aspekty PPP, opět se zaměřením na anorexii. Podíváme se na to, jaké kroky musíte udělat pro své uzdravení a proč.

   Výsledky ankety týkající se slyšení hlasů, které obětem PPP přikazují, zakazují, které je uráží, křičí na ně, vyhrožují jim apod., jsou více než průkazné. Z ankety vyplývá, že cca. 3/4 obětí PPP tyto hlasy ve své hlavě slyší. Anketa je ošetřena proti opakovanému hlasování, a tak se skutečně jedná o jedinečné hlasy. I přes toto neuvěřitelně vysoké procento se domnívám, že zbývající část osob s PPP mylně považuje ty hlasy za své vlastní myšlenky, případně se jim to začne dít v brzké budoucnosti. Již v prvním článku jsem se zmiňoval o zlých bytostech v pozadí PPP, které stojí za těmi hlasy. Pro jednoduchost a přijatelnost jsme je pojmenovali názvem PPP, tedy např. anorexie či bulimie.

   Pojďme se nyní podívat na to, co mají všechny druhy poruch příjmu potravy společného, a odkud a proč mají ti zlí v jejich pozadí tak velkou moc. Když se podíváte na jednotlivé případy lidí s PPP, zjistíte, že jsou téměř totožné. Prakticky stejné myšlenkové a pocitové útoky, urážky a výčitky od těch zlých. Zdá se, jako by měli „stejnou školu“, a také to tak je. Podařilo se jim najít velmi spolehlivý způsob, jak ničit lidské bytosti, a tak se jej drží. Lidé s PPP potřebují porozumět těm základním principům, aby se mohli aktivně postavit na odpor.

   Již v úvodu jsem řekl, že tento článek bude zaměřen obzvláště na anorexii (i když princip a většina principů bude platná i pro případy bulimie, záchvatovitého přejídání a ostatních forem PPP), a tak se budu v dalším textu obracet k obětem anorexie. A vzhledem k tomu, že se v naprosté většině případů jedná o ženy, budu se obracet na ženy (pro muže však platí stejné principy).

   Budu předpokládat, že již několik let „létáte“ v anorexii, a že jste se již neúspěšně pokusila vrátit k normálnímu způsobu života a stravování. Poznáváte se ve výše uvedeném, zvýrazněném textu. Již tak dlouho máte v hlavě ty výčitky, že jim věříte. Již tak dlouho posloucháte ty urážky a odsouzení, že nevíte, jestli nejsou pravdivá. Nedokážete rozpoznat, co je realita, a co je pouze práce těch zlých (budeme jim říkat „anorexie“). Nechápete, že to, co slyšíte a vidíte Vy, druzí neslyší a nevidí. Váš pohled do zrcadla je zkreslený. Realitu zahlédnete jen výjimečně, ale neudržíte si ji, a brzy znovu uvěříte tomu, že jste ta hnusná, tlustá, ... Kvůli neustálým výčitkám anorexie již ve svých vlastních očích nemáte žádnou cenu. Věříte tomu, že to samé vidí i ostatní, a že jste bezcenná i pro ně. Toužíte po tom, aby Vás ostatní milovali a chválili, ale kvůli těm pocitům méněcennosti jejich slovům nejste schopna uvěřit. Napadá Vás, jak by také někdo mohl mít rád někoho tak příšerného a neschopného? Pro uznání, přijetí a pochvalu od lidí jste ochotna udělat téměř cokoli.

   Obětujete svůj volný čas snaze uspokojit veškeré potřeby lidí kolem sebe, a v skrytu duše doufáte, že to ocení, že Vám alespoň poděkují. V tom potvrzení od lidí hledáte svůj význam, a to je právě jedna z pastí „anorexie“. Čím víc totiž sloužíte druhým, tím bezcennější si připadáte! Je to logické. Sloužíte druhým jako sluha, nebo spíše otrok, a podle toho se i cítíte. Jako někdo, kdo nemá cenu v očích druhých, a ani ve svých očích. Jedinou cenu, jakou máte pro druhé, je to, abyste uspokojovala jejich potřeby. Ten, kdo si nechává sloužit je pán (nadřazený), ten, kdo slouží, je sluha nebo otrok.

   Jak vidíte, Vaše myšlenky a pocity jsou svázány s Vaším chováním. Jestliže změníte své postoje a své chování vůči druhým, změní se i Vaše pocity! Máte stejnou cenu jako všichni lidé kolem Vás! Máte stejnou cenu jako Vaši rodiče, manžel, děti, přátelé! Ne větší, ne menší!

   Když Bůh řekl jako své druhé přikázání, že své bližní máme milovat jako sami sebe (Matouš 22,39: `Miluj svého bližního jako sám sebe.´), měl pro to velice dobrý důvod. Není jednoduché mít svůj život vyvážený (je to něco jako vyvážená ramena dvojramenné váhy). Když dáváme před sebou přednost druhým, budeme mít problém s pocitem bezcennosti, pokud budeme upřednostňovat své potřeby před potřebami druhých, budeme mít problém se sobectvím. Poruchy příjmu potravy jsou výsledkem upřednostňování potřeb druhých před vlastními potřebami!

   Nestačí pouze vědět, co máme dělat, potřebujeme to začít dělat. Vím, že by Vás „anorexie“ dokázala přesvědčit, že toho pro sebe děláte dost, a že jste naopak sobec. Mám pro Vás návrh. Vyvážená ramena oné pomyslné váhy – to znamená rozložení 1:1. Bude to pro Vás nepříjemné, a bude Vám to nejspíš připadat hloupé, ale zkuste se řídit tím, že vždy jednou upřednostníte potřeby druhých, a v dalším případě dejte přednost svým potřebám! A nešiďte se! Vzpomínáte? Máte stejnou cenu jako ostatní! Není to tak, že byste se měla tímto systémem řídit napořád, potřebujete však alespoň na nějaký čas mít jakousi kontrolu této vyváženosti. Až si budete sama sebe vážit jako druhých, až tu vyváženost dostanete „do oka“, budete moci na tento postup zapomenout – bude to pro Vás již přirozené.

   Bez ohledu na urážky ve své hlavě, bez ohledu na všechny ty pocity méněcennosti a bezcennosti, změňte svůj postoj a své chování! Nejspíše nebudete schopna ovládat své pocity, a Vaše neposlušnost „anorexii“ bude znamenat ještě větší urážky, výčitky a křik v hlavě, ale věřte, že je to cesta k získání ztracené sebedůvěry a pocitu své vlastní hodnoty. Anorexie bude dělat všechno možné, aby Vás zastavila. Netrapte se nad tím, že se Vám pokaždé nepodaří zvítězit a nevzdávejte to! Procento Vašich vítězství (kdy budete trvat na tom, že máte stejnou cenu jako ostatní, a neupřednostníte je před sebou) bude čím dál vyšší, a anorexie bude postupně ztrácet svou moc. Bude se snažit zastavit Vás veškerými dostupnými prostředky (výčitky, vyhrožování, pocitové útoky, deprese, buzení, noční můry, bolesti, dušení apod. - záleží na tom, jakou mocí ve Vašem životě již anorexie vládne), ale zastavit Vás může pouze tehdy, pokud se tomu nátlaku podvolíte. Když vytrváte, získáte zpět pocit své hodnoty (začnete si vážit sama sebe), a věřte, že to bude obrovský krok k Vaší úplné svobodě!

   Problémy s jídlem, ačkoli je to oblast, která Vás přímo ohrožuje na životě, jsou jen „špičkou ledovce“, jehož základnu tvoří právě pocity méněcennosti, nejistoty, výčitky a sebe odsouzení. Jakmile vyřešíte tyto pocity a myšlenky, ztratí anorexie svou moc i v oblasti jídla a tělesného vzhledu, vlastně svou moc ztratí zcela.

   Vím, že nejspíš většina z vás nezná Boha, nebo v Něho ani nevěří. Chci vás však ujistit, že Bůh (onen Bůh bible, Otec Ježíše z Nazaretu) je ještě reálnější, než vše, co kolem sebe vidíte. Vyslýchá modlitby a prosby, a chce vám pomoci. I když jej ještě neznáte, poproste jej o pomoc. Poproste jej např. i o to, aby Vás upozornil vždy, když bude správný okamžik k tomu, abyste dala přednost sobě a svým potřebám před uspokojováním požadavků druhých. Myslím, že tím nemůžete nic ztratit, můžete jedině získat....