Ahoj,

moji rodiče se rozešli, když mi bylo 11 let. Otec měl předtím několik milostných vztahů, často po nocích nebýval doma. Maminku si z té doby pamatuju jenom tak, že dělala něco v kuchyni a přitom plakala.
Když otec vyhodil maminku z domu, odešla jsem s ní. Tím jsem ale přišla o dva mlaší sourozence, které s námi nepustil. Neviděla jsem se s nima několik let.

Následky to na mně zanechalo, to nepopírám. Nicméně jsem se rozhodla se s tím vším poprat.

Přečetla jsem spoustu knih o partnerských vztazích - o komunikaci, o projevech lásky, o vzájemné podpoře, o konstruktivním řešení partnerských konfliktů,.... Hodně jsem nad vším přemýšlela a snažila se z těch knížek pochytit všechno to, co jsem nezažila a tudíž ani neuměla.

Pán Bůh mi v mých 20 letech poslal do cesty přítele, který to měl a má doma ještě horší než já. I jeho to přivedlo k tomu, aby hodně přemýšlel nad vztahem mezi dvěma lidma, kteří se mají rádi - co s tím, jak na to, jak to všechno zvládnout.

Jsme spolu necelé 3 roky a osobně neznám nikoho v našem věku, kdo by měl tak krásný vztah jako my.
Oba jsme přesvědčeni, že velmi záleží na informacích. Díky knihám, různým přednáškám psychologů a rozhovorům s lidmi, kteří mají k tomuto tématu opravdu co říct, si člověk může osvojit to, co ve vlastní rodině neviděl.

Právě problémy člověka někam posouvají. Díky nim vnitřně rosteme. S každým problémem, který překonáš, se dostaneš o kousek dál.

Jaký budeš mít vztah, to záleží na Tobě.

Ahoj, mám podobnou zkušenost a docela dlouho jsem se s tím trápila, ale můžeš být klidná/ý. Ježíš ti může pomoct. Tak buď trpělivá/ý a neboj se, jenom to, že si něco takového uvědomuješ značí, že pokud budeš alespoň trochu chtít, bude všechno v pohodě a můžeš si užívat krásný vztah se svým budoucím partnerem :) Taky existujou různý křesťanský knížky na tohle téma. Doporučuju :)

to uz ale tedkom neni pravda.