Koenzym Q10


Koenzym Q10
 je látka podobná vitamínům. Je životně důležitý pro zdravé fungování lidského těla. Q10 je částečně přijímán potravou a částečně je produkován přímo v organismu. Přirozeně je přítomen ve všech buňkách lidského těla. Úlohou Q10 v organismu je produkce energie a zajištění důležité obrany. Za objev významného vlivu, který má koenzym Q10 při produkci energie, získal britský vědec Peter Mitchell v roce 1978 Nobelovu cenu.


V každé buňce lidského těla je v mitochondriích s pomocí Q10 energie z potravy přeměněna na energii využitelnou pro naše tělo (ATP - adenosintrifosfát). Jedině díky této přeměně může naše tělo využívat energii obsaženou v potravě. 95% veškerých požadavků našeho organismu na energii je přeměněno pomocí Q10. Orgány s velkými nároky na energii (srdce, játra, plíce) obsahují nejvyšší množství Q10. Q10 je pro lidský organismus velmi důležitý a nemůže být nahrazen žádnou jinou látkou.


Druhou významnou schopností Q10 je ochrana našich buněk před destruktivním působením volných radikálů. Náš současný životní styl – vysoká fyzická a psychická zátěž, nevyvážená strava stejně jako negativní vlivy zevního prostředí vedou k tomu, že náš organismus je vystaven působení toxických volných radikálů ve vysoké míře. Q10 neutralizuje volné radikály, brání jejich negativnímu působení a přímo stabilizuje buněčnou stěnu.

 

Kde se nachází?
Koenzym Q10 se nachází např. v kukuřici, mase (hovězím, drůbežím a vepřovém), rybách (sardinkách a makrelách), brokolici, špenátu nebo také v řepkovém či sezamovém oleji.

 

Co způsobuje nedostatek koenzymu Q10?
Mladý zdravý organismus dokáže produkovat dostatečné množství Q10 sám. S postupujícím věkem schopnost vlastní produkce klesá a objevuje se úbytek Q10 až jeho nedostatek. Všechny důležité orgány, zejména srdce, jsou postiženy na věku závislým úbytkem Q10. Fyzická zátěž, stres, kouření apod. vedou k dalšímu úbytku Q10. Například léky na snižování hladiny cholesterolu (statiny) snižují produkci Q10 v těle. Hladina Q10 v těle začíná klesat již po 20. roku života, a tvrdí se, že ve 40 letech má člověk cca o 1/3 nižší množství Q10 než v mládí. Vzhledem k tomu, že prozatím nejsme schopni (pozitivně) ovlivnit vlastní produkci Q10, a že z běžné stravy ho ve vyšším věku prakticky nelze získat v dostatečném množství, je vhodné po čtyřicítce přemýšlet o jeho dodatečném příjmu ve formě doplňku stravy. Na následujícím obrázku (klikněte pro zvětšení) můžete vidět snižování koncentrace koenzymu Q10 ve vybraných orgánech v závislosti na věku:

koncentrace q10 dle veku

 

Kdy je vhodné užívat koenzym Q10?
Jak jsem se již zmínil, po čtyřicítce by suplementace Q10 byla nejspíš přínosem pro každého. Nicméně jsou situace a nemoci, kdy je dodatečný příjem Q10 skutečně důležitý. Zmíním se nyní o některých základních oblastech, další podrobnosti můžete pochopit z výsledků klinických studií zaměřených právě na Q10 (viz níže v článku). Velmi přínosné je užívání Q10 pro všechny lidi s nemocným srdcem! Při poruchách prokrvení srdečního svalu koenzym Q10 chrání srdeční buňky tím, že likviduje volné radikály, přímo stabilizuje buněčnou stěnu a zachovává produkci energie. Srdce pak pracuje na vyšší výkon. Podání Koenzymu Q10 před a po operaci srdce přispívá k lepšímu zotavení po operaci. Podání Q10 lidem do 3 dnů po akutní srdeční příhodě omezí následné problémy o cca 2/3. Jak jsem se již zmiňoval, Q10 je vhodné doplňovat v případě užívání statinů. Koenzym Q10 pomáhá také při paradentóze, únavě, stresu a namáhavé práci, při stavech chronické únavy, slabosti, dušnosti, úbytku sil (zejména ve vyšším věku). Také sport znamená větší nároky na Q10 ve svalech. Koenzym Q10 pomáhá i v případě rakoviny, migrén, vysokého tlaku, cukrovce, angině pectoris, degenerativních onemocněních mozku (Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba, Amyotrofická laterální skleróza, Alzheimerova choroba), astmatu, úbytku svalů, pomáhá při hubnutí, zpomaluje procesy stárnutí, může pomoci i v případě mužské neplodnosti. Poslední výzkumy naznačují ochranný účinek Q10 ohledně diabetické retinopatie - poškození zraku z důvodu špatně kompenzovaného diabetu (cukrovky).

 

Výroba koenzymu Q10
Výroba Q10 probíhá buď "přirozeně" - pomocí fermentace (fermentací řas či kvasinek) nebo synteticky. V případě Q10 je vhodnější volit doplňky na bázi fermentace, protože při výrobě "syntetické" Q10 vznikají příměsi cis-izomerů (forma, která se v přírodě nevyskytuje) a v menším množství i koenzymy Q9 či Q11.

 

Využitelnost koenzymu Q10
Tzv. biologická využitelnost je u koenzymu Q10 skutečným problémem. Klasická (oxidovaná forma) Q10 (ubichinon) je žlutý až oranžový prášek. Jedná se o krystalickou látku rozpustnou v tuku, nicméně vstřebávání v tenkém střevě je možné pouze v případě samostatných molekul - nikoli ve formě krystalů. Navíc bod tání Q10 je někde kolem 48°C, a tělesná teplota je standardně lehce pod 37°C. Příliš tedy nepřekvapí využitelnost pouze kolem 2%. Řešením není ani redukovaná forma Q10 (ubichinol). Jedná se převážně o reklamní tah výrobců a prodejců. Jednak se ještě před absorbcí v tenkém střevě ubichinol přemění na ubichinon, a jednak v těle neustále probíhá přeměna ubichinonu na ubichinol a zpět - podle potřeby a velkou rychlostí. To píšu pouze proto, abyste se nenechali zmást reklamními prospekty na ubichinol (redukovanou formu Q10). Kromě toho téměř všechny provedené klinické studie byly provedeny s ubichinonem, a  lepší využitelnost redukované formy není klinickými studiemi doložena. Ubichinol je každopádně dost nestabilní a nepoměrně dražší než ubichinon.

Q10 - prášek

 

Dávkování koenzymu Q10
V případě koenzymu Q10 žádná oficiální denní doporučená dávka nebyla určena. Nejčastěji se však doporučuje denní příjem 30 - 60 mg (i jako udržovací dávka). Co se týče využitelnosti, je v případě Q10 lepší 2 x denně 30 mg, než 1 x denně 60 mg. Podle všeho v případě koenzymu Q10 platí: "Čím více, tím lépe ..". Subjekty v klinických studiích dostávaly obvykle mnohonásobně vyšší dávky - např. v případě Parkinsonovy choroby až 1200 mg denně, a v případě ALS (Amyotrofické laterální sklerózy) dokonce 3000 mg denně, vše dlouhodobě a bez jakýchkoli negativních účinků. Tak že snad jediným problémem zůstává cena ...  Nejčastěji je doporučován příjem nalačno, půl hodiny před jídlem. To je vzhledem k tomu, že se jedná o koenzym rozpustný v tuku, celkem nesmyslné doporučení. I v případě, že budete mít redukovanou formu, vhodnější bude stejně příjem spolu s jídlem (redukovaná forma je pouze o něco málo lépe rozpustná ve vodě než oxidovaná forma). V případě, že máte dlouhodobě značně sníženou hladinu koenzymu Q10, můžete vidět pozitivní přínos suplementace až po několika týdnech (běžně 3-4 týdny, v některých případech to prý může být až po 2 měsících). Možností, jak tuto dobu zkrátit, je např. vyšší dávkování po dobu několika týdnů a poté snížení na obvykle doporučovanou hodnotu. Na tomto místě by myslím bylo vhodné zmínit se o tom, že kombinace Q10 a vitamítu E (případně ještě vitamínu C) významně zvyšuje jejich účinnost coby antioxidantů. Nicméně případná suplementace vitamínem E se doporučuje s odstupem nejméně 4 hodin od příjmu koenzymu Q10.

Na níže uvedeném obrázku můžete vidět rozdíl v hladině koenzymu Q10 v krvi v případě příjmu jedenkrát za den, nebo v případě jeho rozdělení na dvě části:

Q10 - rozdělený denní příjem

 

 

Výsledky klinických studií (klikněte pro rozbalení ...)

2002 - (http://jamanetwork.com/journals/jamaneurology/fullarticle/782965) - studie zaměřená na zjištění účinku koenzymu Q10 v ranné fázi Parkinsonovy choroby. Cílem 16 měsíců trvající studie bylo ověření, zda koemzym Q10 skutečně způsobuje zpomalení poklesu funkčních schopností. Studie se zúčastnilo 80 subjektů, náhodně rozdělených do 4 kategorií - placebo, 300 mg Q10 / den, 600 mg Q10 / den a 1200 mg Q10 / den. Hlavním kritériem pro výběr bylo to, že subjekty ještě nebyly nuceny užívat levodopu ("lék" na Parkinsonovu chorobu). Výsledek studie byl jednoznačný. Denní příjem 1200 mg Q10 způsobil výrazné zpomalení zhoršování projevů Parkinsovovy choroby. U denního příjmu 300 nebo 600 mg Q10 tento efekt nebyl tak výrazný.

 

2005 - (http://www.neurology.org/content/64/4/713.short , https://cdn.holisticpain.com/wp-content/uploads/2013/11/Sandor_et_al._2005.pdf ) - studie zaměřená na zjištění účinku koenzymu Q10 na problémy s migrénou. Studie trvala 4 měsíce a zúčastnilo se jí 42 subjektů s problémy s migrénou. Subjekty dostávaly 3 x denně buď placebo nebo 3 x denně 100 mg Q100. Výsledkem 4-měsíčního užívání Q10 bylo snížení počtu ataků migrény o cca 27%, zatímco u skupiny s placebem k podstatné změně nedošlo.

 

1993 - (https://link.springer.com/article/10.1007/BF00226854) - 1 rok trvající studie sledující efekt užívání koenzymu Q10 (2mg/kg/den) u pacientů s městnavým srdečním selháním. Studie se zúčastnilo 641 pacientů, náhodně rozdělených do dvou skupin (placebo / Q10). Výsledkem bylo zjištění, že přidání koenzymu Q10 ke konvenční léčbě významně snižuje počet hospitalizací kvůli zhoršení srdečního selhání a výskyt závažných komplikací u pacientů s chronickým městnavým srdečním selháním.

 

1994 - (http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0098299794900361) - 10 týdnů trvající studie provedená za účelem zjištění, zda je koenzym Q10 efektivní v případě esenciální hypertenze. 26 pacientů dostávalo 2 x denně 50 mg koenzymu Q10. Na konci léčby byl zjištěn výrazný pokles krevního tlaku - cca o 18 mmHg v případě systolického tlaku a cca o 2 mmHg v případě diastolického tlaku. Kromě toho došlo ke snížení celkového cholesterolu a ke zvýšení hladiny HDL cholesterolu.

 

1998 - (http://europepmc.org/abstract/med/9565826) - byla porovnávána biologická využitelnost různých forem komerčně dostupných doplňků obsahujících Q10 a porovnávána s formou Q-Gel Q10. Bylo zjištěno, že Q-Gel Q10 má více než 2 x lepší využitelnost než ostatní běžně dostupné formy. Studie trvala 3 týdny, subjekty dostávaly 120 mg Q10 denně. Další test porovnával po dobu 4 týdnů standardní gelové kapsle s Q10 a Q-Gel Q10. Rozdíl v hladině Q10 byl opět velmi výrazný - u Q-Gelu byla více než 2,2 x vyšší.

 

1998 - (https://link.springer.com/article/10.1023%2FA%3A1007764616025 , http://www.mccordresearch.com/sites/default/files/pdf/Multivitamin/Multi-CoQ10.pdf) - 28 dnů trvající studie zaměřená na zjištění přínosu Q10 u pacientů s akutním infarktem myokardu. Studie se zúčastnilo 144 pacientů, kteří byli náhodně rozděleni do dvou skupin. Jedna skupina dostávala placebo, druhá pak denně 120 mg Q10. Rozdíly mezi těmito skupinami byly velice významné. Dá se říci, že skupina, která dostávala Q10, měla cca 1/3 veškerých potíží - např. v případě celkového počtu srdečních příhod (jak fatálních tak nefatálních), anginy pectoris, arytmií i špatné funkce levé komory. Výsledky ukazují, že koenzym Q10 může poskytnout rychlé ochranné účinky u pacientů s akutním infarktem myokardu, pokud se podá do 3 dnů od nástupu příznaků.

 

2005 - (http://www.neurology.org/content/65/11/1834) - Byla provedena otevřená studie u 31 subjektů s eskalací dávky za účelem posouzení bezpečnosti a snášenlivosti vysokých dávek koenzymu Q10 u ALS (Amyotrofická laterální skleróza). Zjistilo se, že Q10 může zlepšit mitochondriální dysfunkci u ALS. V této studii byl koenzym Q10 dobře snášen, používané dávky dosahovaly až 3000 mg Q10 / den po dobu 8 měsíců.

 

Dosud celkem asi 11 klinických studií zjišťovalo účinek suplementace koenzymem Q10 na fyzické cvičení. Šest z nich prokázalo mírné zlepšení výkonu, ale pět neprokázalo žádný účinek.

 

Jedním z hlavních "snižovačů" hladiny koenzymu Q10 jsou statiny. Pokud Vám lékař již vnutil statiny ("léky" na snížení hladiny cholesterolu), měli byste vážně uvažovat o suplementaci Q10. Statiny snižují cholesterol na principu blokování vzniku mevalonu (resp. kyseliny mevalonové), což je prekurzor cholesterolu. Problém je v tom, že se jedná nejen o prekurzor cholesterolu, ale také Q10. To znamená, že vlastní produkce Q10 v játrech tím pádem odpadá. Dosavadní studie byly provedeny na poměrně malém počtu lidí, nicméně potvrzují snížení hladiny Q10 v důsledku užívání statinů o 25-40%. Když k tomu připočítáte snížení hladiny Q10 se stoupajícím věkem, stojí suplementace Q10 vážně za zamyšlení. Statiny mají kromě vlivu na produkci Q10 vážné negativní dopady v mnoha dalších oblastech, přičemž suplementace Q10 může mnohé z nich výrazně omezit.


Mezi nežádoucí vedlejší efekty statinů patří např. vzestup aktivity aminotransferáz a kreatinkinázy, myalgie, závažná myopatie kosterních svalů projevující se bolestmi, vysokou aktivitou kreatinkinázy a hyperkalémií (nutné přerušení terapie, jinak možnost přechodu v rhabdomyolýzu s myoglobinúrií a selháním ledvin), polyneuropatie, tendinitidy, šlachové ruptury (t. Achillei, m. quadriceps, m. biceps femoris), poruchy spánku (až 10%), katarakta (šedý zákal), krvácení do CNS, zvýšené riziko DM (cukrovky), poruchy paměti, dušnost, ...


Jedna klinická studie z roku 2005 se zaměřila právě na nežádoucí vedlejší účinky statinů, jejich vysazení a suplementaci koenzymem Q10. Padesát kardiologických pacientů léčených pomocí statinů (v průměru 28 měsíců) na začátku studie hodnotili jejich případné nežádoucí účinky (myalgie, únava, dušnost, ztráta paměti a periferní neuropatie). Všichni pacienti přerušili léčbu statiny kvůli vedlejším účinkům a začali užívat koenzym Q10 - průměrně 240 mg / den. Pacienti byli sledováni v průměru 22 měsíců, přičemž 84% pacientů bylo sledováno více než 12 měsíců. Porovnání symptomů pacientů na začátku a na konci prokázalo snížení únavy z 84% na 16%, myalgie ze 64% na 6%, dušnosti z 58% na 12%, ztráty paměti z 8% na 4% a periferní neuropatie z 10% na 2%. Měření funkčnosti srdce potvrdilo u většiny pacientů buď zlepšení nebo setrvalý stav. Závěr studie mne opravdu pobavil: "Dospěli jsme k závěru, že vedlejší účinky související se statiny, včetně statinové kardiomyopatie, jsou mnohem častější než bylo dříve publikováno a že jsou reverzibilní (vratné) pomocí kombinace přerušení léčby statiny a doplňování koenzymu Q10. Neviděli jsme žádné nežádoucí důsledky z důvodu přerušení užívání statinů." (http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/biof.5520250116/full)

  

Další informace o klinických studiích týkajících se koenzymu Q10 můžete najít např. na scholar.google.cz.

 

Cena: Cena Q10 může být pro uživatele problémem. Koenzym Q10 aktuálně v ČR pořídíte v širokém cenovém rozpětí od cca 2,50 Kč do 26,-Kč za běžně doporučovanou denní dávku 60 mg. V případě vysokých požadovaných dávek (např. v případě podpůrné léčby u degenerativních onemocnění mozku) to může představovat značnou finanční zátěž. Pokud byste uvažovali např. o nákupu "z Číny", dobře si nejprve ověřte všechny podstatné údaje - nejen způsob výroby, ale i skutečný obsah koenzymu Q10. Nápis na balení 60 kapslí 300 mg Q10 totiž obvykle neznamená 60 kapslí po 300 mg Q10, ale 60 kapslí o hmotnosti 300 mg. A někde vzadu na obalu mezi čínskými znaky možná objevíte informaci o tom, že 100 g obsahuje 7,6 g Q10. :-)  Dá se říci, že při nákupu můžete počítat s tím, že pokud výrobce (nebo prodejce) výslovně neuvádí, že byl koenzym Q10 získán fermentací, pak se nejspíš jedná o syntetickou výrobu.   

 

Závěr:
Koenzym Q10 je v této době jako doplněk popurárnější v oblasti kosmetiky (zejména nejrůznější prostředky proti vráskám a stárnutí) než coby doplněk výživy. Pro sportovce je zajímavý v poněkud omezené míře, protože hlavním přínosem je pro 40-leté a starší. Pokud se Vás však týká něco z v článku zmiňovaných oblastí, ve kterých může doplňování koenzymu Q10 pomoci, měli byte o tom vážně uvažovat. Není mnoho doplňků, které by měly tak dobře klinicky prokázanou účinnost jako právě koenzym Q10.

Libor Diviš - autor článku i webu

 

 

1 1 1 1 1 Hodnocení 5.00 (6 hlasů)